Problém je v tom že už od revoluce stále čteme kolik zákonů poslanci za ten či onen rok přijaly ale naše zákony jsou i za těch skoro 30 let stále děravé jak cedník.

Vidim problem v tom, ze snd jedine zakony majici smysl jsou ty, ktere Ceskoslovensko prebralo jeste od tech rakousko-Uherskych.

Ty co v poslednich 30 letech pdesati jsou paskvily ktere po padesati pozmenovacich navrzich maji jediny smysl, a to jak umoznit spratelenym advokatum vynosne ksefty s obchazenim paragrafu

Souhlasím s Vámi, co není zakázáno, je povoleno, proto naše minulá vláda se Sněmovnou schválila tolik restrikčních zákazů, že ani oni sami je nedokázali spočítat. Nedokážu to ani já, ale činí to něco, možná moc, přes 400.Funkční období trvá cca 1460 dnů, takže každé 3 dny schválili jeden zákon namířený proti svým živitelům, tedy daňovým poplatníkům. To musila být kvalita. Závěrem, povoleno už není vůbec nic, ale naštěstí se rodí noví bojovníci, kterým to až tak jedno nebude, budou vznikat nové charty, nové tisíce slov, nové demonstrace a nakonec sameťák, který všechny tyto komunisty nechá opět ve funkci, protože nejsme, přece jako oni. Život se odvíjí ve spirále, jen čas se mění.

Přeji si - evidentně zcela nereálné, aby o politické scéně nebylo vůbec slyšet. Neměnné zákony, stabilita poměrů, občasná zpráva, že prezident navštívil nějaký chudobinec a jeho žena předala dětem dárky - podobně se vynořil v zahraničí. Řešení skutečných problémů, např. všenárodní beseda, co se suchem - jak na důchodovou reformu. Pak jistě, nějaká fota premiéra uhánějícím v rychlovlaku, podobně ministra dopravy na dalších stalikometrových, nových dálnicích. Znuděný občan by zvolal - Co zase otravují, vždyť je to přece normální ! ...

Takto fungoval premiér Tošovský. Dělal práci ve vládě a nebylo o něm téměř slyšet. Poté nastoupila doba PR. Není tak důležité co vláda dělá, hlavní je dobře vedená tiskovka.

Je to asi 2 roky, co jsem se docela pobavil. Naši zákonodárci suchozemského státu, místo toho, aby řešili zákon o sociálním bydlení, tak tehdy dlouze řešili lov velryb v Antarktidě. Dělají zkrátka usilovně všechno pro to, aby ve výsledku nemuseli dělat (viz kauza novičok) pro běžné občany užitečného vůbec NIC.

Co kdyby odhlasovali, že budeme mít moře? Není důležité, jestli bude nebo ne. Bude dáno zákonem :-)

Už dávno měly vlády a následně zákonodárci přestat měřit svojí úspěšnost počtem nových zákonů (což byl hlavní argument hodnocení před odchodem Sobotkovy vlády) a začít s jejich redukcí. Jenže u vlády je to dané přímo názvem a tak její členové chtějí občanům vládnout místo sloužit. U parlamentu to není jménem tak dané, ale proč by zákonodárný sbor měl zákony brát (rušit)? To je asi myšlení našich, hlavně levicověji smýšlejících, poslanců a senátorů. V jejich hlavách prostě nějak funkce probudila slova, že na prostý lid musí být přísnost a nedochází jim že nejsou feudály či diktátory, ale jen zvolenými služebníky občanů a to všech, ne jen svých sympatizantů.

Dělám zákony vypadá jako něco dělám.